Když prudí NAŠEPTÁVAČ: Ty to nedokážeš, ty to neumíš.

Stejně si myslím, že bys měla dělat něco jinak. Ty jsi taková a maková a tohle mi k tobě nesedí. Já to vidím jinak, tohle nedokážeš. To, co děláš, děláš špatně! Já tě varuju! Nedělej to!

Našeptávači

Lidé, kteří si myslí, že když něco nějak vnímají, musí to být pravda. Pravda a vnímání ano, ale JEJICH! Soudí to podle sebe, nikoliv podle toho, že by se dokázali vžít do vás. Někdy to dokonce myslí dobře a přitom netuší, že se od vás tímto raketově odstřelí a odpudí a člověk už nemá chuť v jejich přítomnosti být.

PRO RYCHLÉ ŘEŠENÍ MÁTE NĚKOLIK MOŽNOSTÍ:

1. PŘIJETÍ ZRCADLENÍ – Tito lidé si neuvědomují, že to, co se jim nelíbí na vás ve skutečnosti zrcadlí něco, co oni sami nemají přijaté. Zároveň pokud vás to nenechává v klidu, zrcadlí to něco i vám. Přemýšlejte. Co se vám tato událost snaží říct? Přijetím zrcadlení zmizí našeptávač nebo našeptávání.

Dám příklad. Kamarádka mi neustále říká, že jednu činnost dělám špatně, poučuje mě a mě to štve. Pokusila jsem se na to kouknout z pohledu zrcadlení a začala jsem se sama sebe ptát. Co MĚ přijde, že dělám špatně?

Ano, přišla jsem na to, že si nejsem v té dané činnosti jistá já a jen jsem se snažila to maskovat. Když jsem to přijala, urovnala jsem si v hlavě, že si v tom nejsem jistá a i tak to je v pořádku, protože přece nemusím umět úplně všechno na světě, našeptávání zmizelo.

2. STANOVIT SI HRANICE – což je dle mého forma, která je nejvíce autentická, dokážete se za sebe postavit a říct svůj názor a svůj pohled na věc. Dejte najevo své hranice. Povězte našeptávači, že takhle vám do života, činností a dalších věcí, mluvit nebude.

Dám příklad. Jedna známá mi kdysi říkala, že můj sen, který jsem měla, je bláznovství, že to nikdy nedokážu. Myslíte si, že měla pravdu? Rozhodně ne. Já jsem se opět zamýšlela nad zrcadlením a je dobré to vzít v úvahu. Ukazovala mi našeptáváním, že si sama tolik nevěřím.

Zohlednila jsem to, ale i přesto jsem jí řekla, že se o daném tématu přestaneme bavit. Povedlo se a ulevilo se mi.

Co když to nebude fungovat?

1. člověka na nějakou dobu nebo na stálo vypustit ze svého života – když vám někdo začne brát energii, můžete udělat jednu skvělou věc, prostě se s ním přestat vídat a začít žít směřovat pozornost do sebe. Když se pak jedná o rodinu nebo o partnera, není to tak snadné, ale doporučuji vám zvážit další směřování ve svém životě. Co chcete v životě? Co vám bere energii? Co vám dává energii?

2. nebrat si to osobně – nechat si člověka povídat, co a jak vnímá, přijmout to a neřešit. Také to funguje skvěle, ovšem pokud se vám to někdo nesnaží vtlouci do hlavy, to je velmi nepříjemné až troufalé. Já to vnímám jako velké zásahy do mého prostoru.

3. nechat se opečovat – to vám vyřeší tento problém.

Zamyslete se. Potřebujete toho člověka ve svém životě? Nebylo by třeba lepší na nějakou dobu přerušit styk? Nebo mu jasně vysvětlit, že je to už za vašimi hranicemi? Nebo se nad to povznést a nebrat si to osobně?

Jen to na vás.

Štěpánka Vernerová
Pomohu ti najít a uchopit tvé talenty. Vytvoříš si business, který bude originální a žádaný. Naučím tě prodávat a efektivně pracovat s energiemi, magií i záměry. Nastavíme tvou mysl na úspěch a vytvoříš si ziskové, stabilní podnikání. Autorka unikátního programu Earth Builder Business.
Komentáře
  1. Štěpánko, moc hezky napsané, já využila toho radikálnějšího řešení – omezení styku, ale i přes občasné pochybnosti vím, že to bylo jediné možné řešení.

  2. Štěpánka Vernerová napsal:

    Hani, moc Ti děkuji.

    Já jsem využila taky omezení styku, akorát se našeptávání objevovalo jinde. Není to tak ve všech případech, ale u toho mého bylo. Takže jsem řešila zrcadlení a to teda byla sranda, než jsem na to přišla. 🙂

    Určitě to v nějakých situacích jinak nejde, obzvlášť, když to tak člověk cítí.

    Uleví se, viď?

Přidat komentář